Dlouhým studiem Castanedových knih dospěl Nico Wellez, bytostný vizionář, k přesvědčení, že dílo obsahuje jisté mezery, které by bylo třeba doplnit. Pomocí soustavné koncentrace a metody chanellingu (=introspekce do cizí duše) obdržel a sepsal následující apokryfní příběh, jenž vám předkládáme. (Catalessi)

CASTANEDOVO HLEDÁNÍ
(Zkrácená verze)

Nico Wellez

Už několikátý den marně Don Juan zápasil ve své mysli, jako se zlou noční můrou, s obrazem mladíka duchaplného vzezření, jehož mocní bohové obdařili jménem Carlos Castaneda. Vše, co mladý Juan o Castanedovi v knihách přečetl mu dávalo tušit, že jde o pravého čaroděje a bojovníka. Ze všeho nejvíce si představoval ony asketicky žijící ženy a muže, obklopující "Maestra" Carlose. Viděl jejich zářící pletence světla v místě břicha, z něhož zářící chapadla vystupovala ven z těl, a ta se následně ladně chápala okolních větví stromů, skal i zvířat. Mrštně a neskutečně rychle se tito mocní čarodějové pohybovali prostorem!
Některé Mistrovy výrazy unikaly snaživé mysli pilného učedníka. Například "bod spojení" nebo "čáry světa", ale nejvíce jej tížil nerozluštitelný termín "magické pohyby".
Zkusil tedy alespoň "přemístění vědomí do zvířete". Vypadalo to lehce, prostě si to představit. Ale ještě mnohem lepší se nakonec podle popisu v knížce vyjevila takzvaná "čarodějova zkouška", jímž je skok do propasti a sebepřemístění někam do bezpečí. Zbytky zdravého rozumu Dona Juana sice vedly sveřepě defenzívu a upozorňovaly na zcela jisté nebezpečí s tou "zkouškou" spojené, ale mladý Juan je úspěšně likvidoval technikami "Maestra" Carlose.
Když za nepříjemného srpnového slunce Don Juan pohlédl na dno propasti, zbytky jeho rozumu provedly nečekanou záškodnickou akci. Následkem toho se i otrlý "Mistrův" žák musel chytit za nos. Nějakou dobu to trvalo, než se mu přestala motat hlava. Zkusil si pohled dolů zopakovat, ale usoudil že je to ztráta času a šel raději cvičit "přemisťování mysli do vědomí zvířat". Ušel notný kus cesty a jeho "magické pozornosti" neuniklo, že na něj zrovna zírá pták, které ho budeme zvát "kos". "Učedník" Don byl líné městské dítě, které rozezná sice ptáka od psa, ale názvy druhů mu naprosto v paměti unikaly.
Takže Don Juan si to sune poledním lesem – myslím, že pro popis stromů stačí, že se jedná o jehličnany. Nemá to zvláštní význam, možná jen Donovi připadají dostatečně "kouzelné". Ačkoli ani autor si není jistý, zda něco takového vůbec v tamních krajích roste. Nicméně soustřeďme se na snaživého Castanedova učně, jenž se v tom hnusném pařáku zastavil na vylidněném místě a pokouší se přenést své zmatené vědomí do nic netušícího božího tvora na větvi. Pták byl zřejmě z městského prostředí zvyklý na kdejakého magora, ale tohle ještě neviděl. Nikdo nikdy na něj takhle úpěnlivě nečuměl, jako tenhle blázen kousek dole pod ním. "Kousek" ovšem znamená velmi pečlivě volenou a po léta trénovanou bezpečnou vzdálenost. U lidí si tohoto zvířecího zvyku náš "kosík" nevšimnul, ale tam dole stál stoprocentně exot velkého kalibru. Podle něj zpravidla lidé nic nedodržovali a většinou jednali konfliktně. Což od "kosa" nesmí čtenář chápati nějak osobně, jeho celá rodina byla střelená, jedině on a bratr to přežili.
Don Juan se musel opravdu snažit, protože ptáka přestal naprosto zajímat. Podle zvířat není pravdivý příměr, že je někdo „pro druhého vzduchem". Rozhodně nikoli tam, kde je potravinový řetězec, narozdíl od "Mistra" Castanedy, prostou denní realitou. To totiž byla vedle správného odhadu vzdálenosti druhá věc, kterou se "kosík" musel naučit, ještě co by mládě v hnízdě. A bedlivě sledovat, co se kde v okolí šustne. Nietzsche by se svým "co mě nezabije, to mě posílí" mezi zvířaty nepochodil. Když "kosík" ale ucítí slabý tlak ve své hlavičce, rychlostí hodnou obdivu přeruší očistu těla. Mladý Juan by se mohl radovat z dosažení "naprostého neulpívání", ale v tom jej ptačí hovno zasáhne pěkně do oka.
Ptačí hovno v pravé poledne v oku, to nebyl pro "mladého čaroděje" trest za nedostatečnou koncentraci, ale zkouška! "Koncentrace" jest z dalších neznámých termínů, jenž měl spojený s jednou strýcovou peprnou hláškou. Mladý Don Juan měl dlouho strýce za svého "dobrodince" z důvodů, které souvisely s tím, že synovcovy zprvu sympatické příležitostné návštěvy se postupně "koncentrovaly" v pravidelnou přehlídku neuvěřitelné a do očí bijící megalomanie, točící se kolem nějakého "Portugala" se jménem Carlos. Marně zkoušel Don ze strýce vytáhnout význam těch tajemných slov a jeho mlčení si vysvětloval tím, že něco tají.
Sotva od té doby strýci vytanulo v paměti jméno adorovaného "Portugalce", vždy se mu začala třást tak silně ruka, že jedině masturbace jej zbavila napětí a třasu. Strýc žil v obrovském starém domě se svou ženou, ale potomstvo si pořídil jen v počtu jeden kus. Musel vypít hodně vína, než se ujistil, že "rozplozovat" rod Juanů je pouze sypáním soli na úrodnou půdu. Změna v chování kdys oblíbeného člena famílie jej dovedla k větší a větší konzumaci alkoholu.
"Napadená" ruka se postupem času zvětšila, zčervenala a s tím vzrostla síla v prstech. Její majitel se začal stranit přímému slunečnímu svitu a občas měl strašlivou chuť vlézt si do potoka a lézt pozpátku při měsíci proti proudu. Slunce už zvolna klesalo, poledne minulo, a tak si vyšel ven.
Jeho synek v něm vzbuzoval paniku, chtěl být totiž "inženýrem". Oba rodiče to rozhodnutí vnímali zmateně. Ve společenské třídě, jež jim byla získaným majetkem a zděděnou inteligencí souzena, se stýkali hlavně s takovými, pro něž slovo "inženýr" byla nadávka. Ještě než zavřel branku, na doktorovo doporučení prohlédl synovi obě ruce. Jen na chvíli měl dojem, že rostou jako ty jeho, obě naprosto stejné. Pohladil chlapce po vlasech a už vychází ze zahrady za domem k lesu, aby po nějaké době narazil na synovce Dona, jenž má potíž s ptačím lejnem.
Takže "čarodějův" ujo nakráčí cestou mezi jehličnany k místu, kde nalezne potácejícího se mladíka. Po nějaké době se podaří strýci, sledujíce příbuzného, potlačit smích a třas. Smích by mu nevadil, ale to druhé by byl trapas. Netušil zcela, co se stalo, ale byl připravený pomoci. Mladý Don Juan se snaží ze všech sil, aby se zbavil pálení v oku. Nevidí ani na krok. Zkouší všechny techniky, jen co si ze svých knížek vzpomene. Potom, co jeho vydatný oběd skončil na kmeni u kořene stromu, už asi znovu nezkusí "posun bodu spojení". Nejlépe by bylo asi, kdyby si ve "snovém těle" skočil někam pro vodu.
Strýc připraven si povšimne jakýchsi pokusů o chůzi, začne Dona táhnout k nějakému zdroji vody. Mladý "čarodějnický" učeň, paralyzován bolestí, během cesty propadá euforii, že se opravdu pohybuje jako pravý čaroděj - bojovník. A aby se přesvědčil, že má situaci pevně pod kontrolou, navzdory strýcovu ocelovému stisku se pokusí podívat na své ruce. Vidí samozřejmě hovno a strýcovo mumlání si vysvětluje tak, že se o tom nedá psát. Za to mohu směle podotknou, že na rozdíl od našich hrdinů vím, že míří rovnou k hospodě. Starší z rodu Juanů za smíchu štamgastů (a trapného jednání s lakomým hostinským) se konečně pustí do čistění oka. Mladej je mimo, ale přestože je téměř v bezvědomí, furt to bere jako zkoušku. Mezitím, co zažívá částečnou úlevu, přemýšlí o tom, jestli je ještě kosem, nebo zda leží jeho hmotné tělo pod stromem. I kdyby tam leželo, pták by ho nehlídal, jedině že by byl stále jím. Po tomto hlubokém prozření se znovu pokusí pohlédnout skrz "vědomí ptáka", což praktičností v mnohém připomínalo myšlenkové pochody jeho doma nic netušícího zploditele. A zatímco ho vede strýc ven z hospody, náš "čaroděj" dochází k myšlence, jež by možná nedobrovolného "dobrodince" donutila ke změně postoje k momentálnímu dění. Pomocí vylučovací metody se totiž Don Juan dopracuje k dalšímu prozření, že je sice stále tím ptákem, ale malým. Pod starostlivým pohledem a obklopený rodičovskou péčí. Jenom mu nešlo na rozum, jak se stal z dospělého ptáka mládětem. Hlavně se jeho rozum neustále vzpěčoval zuby nehty nastolené realitě a marně litoval, že mu bohové přidělili takového pitomce.
Přítomnost chápal rozum "učedníka Carlose Castanedy" díky rozostřeným smyslům velmi špatně - navíc se to špatně pracuje i pro rozum- když má majitel jeho hlavy hlavu plnou ptákovin. Hlava mladého Dona, plná "čarodějnického monologu", byla pro držící se zbytky rozumu něco jako strašidelný hrad. Ale tělo, trénované evolucí miliony let, bojovalo dlouho tvrdě cestou z oceánu na souš, ze stromů dolů atd. - vědělo i bez toho, že se stalo něco hodně špatného. Vytrvale vzdorujíce, s rozumem v záškodnické válce proti "čarodějově mysli" a s jeho obsesí ptactvem. Viděl bych to, co by nesmiřitelný boj s evolucí potvrzenou starou dobrou silou stáda a davu proti sobeckým intrikářským a individualistickým separatistickým živlům.
A jestliže jsou zvířata mistry na udržování bezpečné vzdálenosti od kdečeho a kdekoho, tak v předvídání událostí je tělo jednoznačný vítěz. Velmi rychle zjistilo přinejmenším tři věci, za prvé: ten, kdo tady tomu šéfuje je naprostý idiot, za druhé: věnovat pozornost tomu cizímu, leč podobně páchnoucímu tělu v blízkosti, za třetí: držet se jej za každou cenu a ignorovat jakékoli nařízení ze zhora. Po návštěvě doktora byl Don Juan tak napumpovaný práškama, že si na "učení Mistra Carlose" ani nevzpomněl, čehož tělo i rozum co nejlépe využívaly k nabytí ztracených pozic. Mezitím se "učedník" nedokázal rozhodnout, jestli je Carlos Castaneda, nebo Bábi Zlopočasná. Strýc jej doma nechtěl a proto se jelo s počínajícím šerem půjčeným autem k domu rodičů. Syn svých zploditelů měl jiné starosti, sice nechápal, jak to, že se najednou pohybuje tak rychle, ale byl s výsledkem "čarodějnické zkoušky" nadšen. - To musím být, ale mocný čaroděj, když jako pták letím!, zazní v malém autě z úst mladého "bojovníka", skoro strýcovi do ucha. Leží bezvládně vzadu, stále omámený práškama. Řidič ihned znepokojeně pohlédne na mladého Dona a pak na ruku držící pevně volant. Pokud se ptáte, proč našeho hlavního hrdinu nenazývám prostě "Don", je to tím, že všichni muži v rodině měli jméno Don. Jaké jméno měly povolené užívat ženy z rodu Juanů vám raději nebudu říkat. Syn staršího bratra byl nazýván jakkoli. Fungovalo to stejně, jako když moji dávní známí měli zvyk dávat jména svým kočkám podle svých kolegů v práci. Nelze se divit, že byl mladej Juan takový, jaký byl. Přijít domů a slyšet otce hlaholit "Nazdar Nováková!" dává tušit, z jakých lidských zdrojů se vybírají tací, jako Carlos Castenada. Donovi starší bratři odešli z rodného domu už v útlém věku. Prý zabili nějakého Tadeáše.
V té chvíli, co se od "dobrodince" rodina postupně dovídala průběh událostí, řekne jejich synáček zřetelně, s úsměvem na rtech a stále pod prášky, do celé místnosti plné nervózního příbuzenstva docela nahlas:
- A teď už mi zbývá udělat krok přes propast, abych se stal dokonalým! Strýci se začne nekontrolovaně třást ruka a já ani čtenářstvu nepovím která. Koneckonců, strýci to bylo fuk. Vytáhl svého ptáka a pomalými pohyby se vyhonil na koberec.
- To neva, pravila do ticha hlava rodiny, ten koberec je stejně na vyhození. –
Krk rodiny, ačkoli nic neviděl, pečlivě vážil prekérní situaci a hryzla jej vzpomínka z puberty, naznačující jistou souvislost mezi semenem a krkem. V napjatém mlčení posléze matka pravila, smířlivě hledíc na švagrova plasknoucího orgána: -A proč to neděláš, švagře, tou zdravou rukou? Seš levák nebo tak? - Ten se stydlivě zazubí, schovávajíc zpět měkkýše, a povídá: - Ale kdepak, švagrová! Tahle má lepší stisk...! –
Ona si oddychne a dodá: - Když je to jenom v rodině...-
- Hlavně, že nic tenhle neviděl...., - a strýc ukáže na nejmladšího Juana. - Tomu by stejně nerozuměl, usoudil otec, který pro moudra nechodil nikdy daleko.
- Nepochopil by to, přisadila si máti, vždyť spí! –
- Škoda bratře. - Dodal opět fotřík, který se podle všeho přiblížil nebezpečně blízko k hromadě pravd, čekající jen na použití.
- Naopak! Mladej by se měl dívat jak se dělá! - Využil příležitosti a udeřil prudce do stolu, aby tuto neotřesitelnou pravdu sám sobě odsouhlasil.
- Bratře poslyš, - pohlédne bratr hlavy rodiny oknem ven a pak zas na manželský pár, - to co se dnes stalo musí zůstat mezi námi! –
Oslovený sourozenec se chystá k nějakému moudru, ale když vidí vážnou tvář bratra Dona, s lehce se třesoucí rukou na kolenou, zarazí se a kupodivu rozvážně odvětí: - Byl jsem teď na tom místě, kde jsi našel mého syna. Furt tam ten pták seděl! –
- Něco takového bylo na i tak malého tvora silné kafe, - podotkl někdo, koho identifikovat nebudu, protože "čarodějův" otec pokračoval v řeči dál.
- Řekni mi, Done, rostou v této oblasti Mexika takovéhle stromy? - A ukáže k zapadajícímu slunci, za svou zahradu a na les jehličnanů
- Máš brácho pravdu, - přisvědčí druhý Don, - nebývalo tomu tak! Ale působí na tebe to místo taky "magicky", ne? –
- Tak "magicky" jako tahle ruka, zavrčí strýc. –
- Ano, budeme to tajemství skrývat před nezasvěcenými a budeme to nazývat "magické pohyby", - vpraví se do hovoru krk rodiny a posléze věnuje pohled dřímající ratolesti, Donu Juanovi, který je sice v limbu, ale slyší každé slovo.
- Tak takto se provádí ty "magické pohyby"!! - zavrtí se sladce v polospánku a tvrdě usne.

PŘÍRODNÍ TRENDY

Otázka: "Co dostaneme, budeme-li pohlížet na Lucifera jako na entitu přirozeného původu?"

Odpověď: "Bio Lucifera."

***

Reakce od Soror Purple Star:

Otázka: "Co dostaneme, budeme-li podobné kritérium uplatňovat na JHVH?"

Odpověď: "Bio-hazard."

CTHULHU RULEZZ

Vyjmuto z jednoho sociologického dotazníku vyplněného příznivcem díla H. P. Lovecrafta:
Náboženské vyznání - "Roman Ctholhic belief".

(Autorem vtipu je Stochastikos)

DVAKRÁT AZÍCI

Sejde se Azazel a Zazel.
Azazel: "Co mi kradeš jméno, Agrippovská obludo!"
Zazel: "No A ?"

(Autor: Mob)

Sejde se Azathoth a Thoth.
Thoth: "Co mi kradeš jméno! Chceš do držky?"
Azathoth: "A ZA co?"

(Autor: Soror Purple Star)

Filosofický důkaz toho, že ve tmě jsou prdy vidět

(Aneb vznešená hermetika prdvích zasvěcenců)

1. Předpokladem k tomuto pokusu je tvrzení, že ve tmě jsou prdy zrakem viditelné, narozdíl ode dne.
2. Důkaz, se kterým bude čtenář seznámen, bude realisován výhradně metodami filosofickými a na bázi běžné experience. Používání fyzikálně/chemických postupů, jako zapalování prdů či jiné škrtání u vlastní nebo cizí řiti je přísně zakázáno!

Synu můj, píši Ti tuto moudrost, aby jsi popatřil na mezery v řádu světa a zakusil nejistou ontologii našeho bytí. Tuto svatou zkoušku však musíš provésti rázně, bez jakýchkoliv pochybností ve svém mužném srdci!

Nejprve je Ti třeba postaviti se do míst temných, kde ani světýlka nepopatříš.
Vyčkej, až Tvoje oči přivyknou vůkolní temnotě. Pokud však stále zahlédneš modravý přísvit monitoru, vypni jej. Ruší-li Tě záblesky Tvého mobilu, vypni jej též.
Pokud se však touto cestou stále nejsi schopen oprostit světel nebeských nebo pouličního osvětlení, postav se do nejtemnějšího koutu a přilož svou dlaň na oči tak, abys je překryl a smazal tak poslední drobínek světla.
A hle, co vidíš?
Vidíš prd!
Tak pomni, můj synu, jen tímto tajným způsobem zasvěcenců jsi schopen spatřiti prdy za naprosté temnoty.

(C)atalessi

ZOS/CIA KULT

Otázka: Jak píše americký chaosmág "KIA"?
Odpověď: CIA.

O prolínání amerických výzvědných služeb do ZOS/CIA KULTU pak více v knížce Gavina Semple.

(Autorkou vtipu je Soror Purple Star)

GOLDEN DAWN

Volá Yeats Wescottovi: "Mám pro tebe novinku. Mathers prý dosáhl astrální dokonalosti!"
Wescott: "Cože, Mathers dosáhl dokonalosti? Tak to budu muset ohledat situaci!"*


--------------
*Poznámka: Dr. Wescott pracoval jako londýnský coroner.

ANEKDOTA O MAGICKÉ PRAXI

Ptá se kamarád dvou dalších magiků: "Hoši, jak často zvládáte v týdnu praktikovat? Nemyslím takové ty věci běžného denního života, ale přímo cvičit, meditovat a tak?"
Kolega č. 1 na to říká: "Je to blbý, v poslední době jsem rád, že si najdu čas jednou týdně, sotva přečtu tak jednu či dvě knížky do měsíce - to od té doby, co mám tu novou práci a jsem plně vytíženej..."
Zato kolega číslo 2. se jenom usmívá: "Přátelé, to já jsem v práci od osmi do šesti, mám rodinu a přesto zvládnu praktikovat hned několik hodin denně!"
Oba dva se ho překvapeně ptají: "A co vlastně děláš?"
"Praktikuji noční snění!"

VELKÝ MAGICKÝ ÚKLID

Když se má matka dávala do velkého úklidu, objevovala přitom za skříněmi zapadlé střihy a pletací vzory, nakreslené na pauzácích.

Co jsem našla minulý týden za svou skříní během velkého úklidu já si lze prohlédnout na fotografii níže, jenom pro pořádek dodávám, že tento pantákl na dnes již pomačkaném rýsovacím pauzáku je více než 15 let starý, většinu tohoto času strávil za a pod onou skříní a rovněž se sluší dodat, že je nakreslený krví ze dvou vlastnoručně zabitých bílých krys (protože holuby ve zverimexu neměli).

TAK, TAK, SATANISMUS AŽ V OSOBNÍM VOLNU, PROSÍM...

Ciment: Vzývali Satana ogaři z Kychové, gdyž měli na poli už všecko hotové

Ukázku stejnojmenného tracku je možno stáhnou v mp3:
http://www.indiesrec.cz/DataFiles/Album/00000385/Download/01%20track.mp3

Indies Records: http://www.indiesrec.cz/Album.asp?ID=385

OBJEVENO V PŘEKLADU

Dodnes se neubráním přihlouplému úsměvu nad strojovým překladem textu, i když přitom ambivalentně pociťuji lehké provinění vůči vlastnímu kriticismu a intelektu, že se zase opět křením nad takovou debilitou. Tedy nad tím co vznikne, když vám nějaký translátor vyplodí moudrosti typu: "co řekl palice o Spořínkovi?" (what did Mace say about Spare...) .
Výběr z níže odkazované stránky oplývá humorem přesně tohoto typu a pokud dokáže způsobit úsměv - každý endorfin dobrý, obzvláště nachází-li se ve vašem vlastním mozku. Nechme dnes své vnitřní kritické paradigma spát.
Osobně doporučuji věnovat pozornost hlavně následujícím perlám, které stojí za to, pokud by to nestačilo, na původní stránce se určitě ještě něco najde:

Semiramis, polořadovka-legendární královna a kouzelnice
Jesus Christ, pracovník zázraku
Gilles de Rais, kouzelník a sériový vrah
Roger slanina, filozof obviněný kouzla
Elizabeth Bathory, sériový vrah pro kouzelné obřady
Christina Švédska, vzdal se královně, která fušovala do alchymie
Françoise Athenaïs Rochechouart, marquise de Montespan, další královská paní
Náhrada Austina Osmana, okultní umělec
Pamela Colmanová Smith, Golden Dawn člen, umělec, dělal tarot palubu
Dion bohatství, okultní autor
Robert hroby, básník a mythographer
Gary L. Stewart, zakladatel Bratrstva Rosy Crossové, podél Imperator AMORC, Knight velitel OMCE
Zlost Kennetha, učedník Crowleya
Jack faráři, okultista


No nebýval ten okultismus v dřívějších časech "pořádná jízda"? :-)
Tyto drobty byly vybrány ze zdroje:
http://wikipedia.infostar.cz/l/li/list_of_occultists.html

PARADIGM SHIFT

Odskočí si dva chaosmágové na kus řeči do kavárny a jeden z nich si objedná čtyři kávy.
Kamarád na něj hledí trochu nechápavě a po chvíli se osmělí zeptat:
"Proč si dáváš hned čtyři kafe naráz?"
"No, to proto, že tolik paradigmat míním v nejbližší době vystřídat - a žádné z nich bych nechtěl ošidit!"

SEXUÁLNÍ GNÓSE TAKHLE PO RÁNU

Co má k snídani moderní sexgnostik?

Toasty s malinovou & perleťovou huspeninou.

Nudí vás svět? Nudí vás už sigila?

Zkuste ta apokalyptická...

A hledejte ve vašem okolí...

Z diskuse "Khaos maqick".

Červí "Okultisti"

Experiment, za jehož podstatou stojí snaha o rozšíření mezí interpretace.

Věnováno Umbertu Ecovi

Pomůcky: Worms: Armageddon + PC, na kterém je možno hrát hru Worms: Armageddon.

Základem je vytvořit si vlastní tým a pojmenovat jednotlivé členy po oblíbených okultistech, jakými jsou např. Eliphas Lévi, Aleister Crowley nebo Peter Carroll.
Jelikož jsem měla standardní nastavení, bylo nadmíru nutné pozorně vybírat právě tyto přední tři jména, neboť ostatní zůstávají v záloze. Proto jsem se rozhodla vpustit do ringu výše tři jmenované, neboť v případě Jacka Parsonse se dalo předpokládat, že to sice možná s výbušninami bude do jisté míry umět, dokonce by za kamarády i vlastní krk položil, z čehož ovšem současně pramenily mé obavy, neboť přehnaný altruismus a kolegialita mnohdy nebývají nejlepší cestou k vítězství.
V záloze nadále zůstali i Blavatská s Gregoriem – to jen kdyby šlo opravdu do tuhého.
Zápas s italským týmem, hovorově přezdívaným jako „Mussoliniho soldateska“ započal.
Levý hák Eliphase Léviho se ukázal jako smrtící zbraň, jedinou ranou posílá soupeře do hlubin, kde Cthulhu odpočívá a sní své sny. Tedy se potvrdilo, že hlavní specialitou tohoto okultisty bude staré poctivé karate, "férovka" jeden na jednoho - jak už to ostatně Eliphas Lévi ukázal ve svých slovních půtkách.
Crowleyho ataky jsou plošného a ohnivého charakteru, nezřídka zasáhne vlastní lidi. Proč také ne, že? Je-li to král, nemůžeš mu přece ublížit! A z kožíšků domácího týmu stoupá dým.
Carroll se naopak ocitá v nezáviděníhodném postavení. Tento doposud žijící okultista bývá počítačem zpravidla umisťován do takové startovní pozice, že jej hned každý i z naprosté země může sestřelit.
Dobojováno, sečteno: vítězem dnešního klání jsou Okultisti. Zbývá ještě projet statistiky - a hleďme, kdo byl zvolen za nejnudnějšího červa zápasu?
Eliphas Lévi.
Tak teď opravdu nevím, kde končí hra a začíná realita...

...magische Music...

Co dělají industrialisti na Nový rok?
Jdou se "zcoilovat".

Picture from "Spring Equinox", Coil.
Coil on wiki.

HELL IS WATCHING OVER YOU

(everywhere you go...)

Když jsem předpovídala, někdy v lednu 2006, že tu "Liber Null a Psychonauta" tady musíme vydat, protože lidi se o to doslova poperou, netušila jsem, jak jsem blízko. Nebezpečně a doslovně blízko pravdě...:-)
Čtěte zde:
http://seslost.blog.cz/0708/seslost-v-brne-demolition-days

nebo zde:

http://bloxxter.info/2007/08/20/seslost-v-brne-%e2%80%93-demolition-days/

Živé jíly

Jak magie nazývá živé jíly?

Golem...

PROTEKČNÍ VTIPY

Následující dva vtipy se sice týkají tématu okultismu pouze okrajově, nicméně první z nich vymyslel můj osmiletý syn a druhý kamarád s vysokou akademickou akreditací, jenže si nepřál být jmenován. Takže jsem se uvolila k mírné protekci a oba vtipy ve výše naznačeném pořadí uveřejňuji:

Únos mimozemšťany

Vypráví jeden kamarád druhému:
"Člověče, včera v noci v noci se mi stalo, že mě unesli ufouni a operovali mě! Tady je důkaz -jizva!"
Druhý z přátel dlouho zírá na ránu, sešitou pěti křížovými stehy, které jsou navíc obklopené podivnými znaky. Posléze se zeptá:
"A co to všechno kolem té rány, ty kolečka a tak, co to má znamenat?"
"No, to hráli piškvorky..."

Demonstrace zombies

Demonstruje parta zombies na Václaváku a jejich vůdce rozehřívá demonstranty skandováním:
"Co chceme???"
"Mooozkýýýý..."
"A kdy to chceme??"
"Mooozkýýýý...

KDYŽ SE STŘETÁVAJÍ 2 SYMBOLY PLODNOSTI

Články o reklamní kampani k celovečernímu snímku The Simpsons a o reakci Pohanské federace, která míní podniknout kouzla za účelem seslání děště a spláchnout s jeho pomocí Homera z dorsetského trávníku zde:
http://stalo-se.respekt.cz/Kdyz-se-stretavaji-dva-velke-symboly-plodnosti.html
http://news.independent.co.uk/uk/this_britain/article2776167.ece

D'oh!

Fotografie převzata z deníku Independent.

LHP KVÍZ

Vyjmenuj tři známé kulty LHP (Left Hand Path), které začínají na "T".

"Týfónský O.T.O.", "Temple ov Set" a "Teletubies".

BRATRSTVO ZL. 100, díl. II.

Sedí Bratrstvo zlaté centurie ve zšeřelém chrámu kolem nehybného tepafonu.
Tu představený důrazně praví:
"A teď chlapi vážně! Dost fórků a přiznejte, kdo z vás vyhodil ty pojistky?!"
(autor: Mob)

CASTANEDA (překvapivě) POPRVÉ

Proč nelze nazvat Castanedovo dílo filosofií?

Poněvadž filosofie je "láska k pravdě".

NEDOBROVOLNÝ PARADIGM-SHIFT aneb NEPŘEPÍNEJ!

Tak jsem konečně spatřila (v jedné diskusi) dlouho hledanou floskuli, mem, či ikonu (21. století podle sociologů bude stoletím silně ikonickým, značkovým) -- vhodnou pro situaci, kdy se někdo pokouší změnit vaši víru, přesvědčení, vaše myšlenky, stravovací návyky, vaše negativní myšlení na pozitivní atd., a ten dotyčný nějak stále nedbá jemných náznaků, že si v dané situaci docela dobře vystačíte sami. Což v okultních či esoterních kruzích nebývá nic neobvyklého, hlavně co se "soft" okultismu, jinak zvaného "New Age", týče.
Paradigma si lze představit jako Tv kanál, techniku přepínání jako ovladač - přičemž je věcí koncentrace a povahy, jak často ten který člověk přepíná z kanálu na kanál.
A nakonec, ona vytoužená magická formule tuším pochází z českého filmu "Knoflíkáři" a je třeba ji aplikovat přibližně v tomto znění:

"Nepřepínej! Neživíš, tak nepřepínej!!!"

KURZ AUTOMATICKÉHO PSANÍ

BRATRSTVO ZLATÉ CENTŮRIE

Co bylo nejpodivuplnější věcí na Bratrstvu zlaté centurie (viz Frabato)?

No, zdaleka to není Tepafon, avšak mnohem zvláštnější mi odjakživa připadalo, kde dokázali najít těch 100 podobně praštěných lidí, kteří by se stali členy řádu...

FAUST

Tak jsem včera neodolala lákadlu promítání Murnauova Fausta. Terminovaný odkaz na Okultuře byl, žel dobrotivému Saturnu, po akci zrušen - a to už jsem si chystala miniaturní horleníčko nad tím, že film omylem datovali 1929, namísto 1926. Promítání doplňovala alternativní bostonská kytarovka Cul de Sac, se svým speciálně pro tento film zkomponovaným programem. A jak se nakonec ukázalo, tento počin rozhodně nebyl žádnou slepou uličkou (viz. literální význam výrazu).
Během předfilmové koncentrace v čajovně se mi podařilo neplánovaně odchytit Galena a omluvit se ze své neúčasti na jeho akci, poněvadž v pátek jsem se únavou složila a vynechala dokonce i pečlivě naplánované magické operace. Jak říká Spare, spánek je lepší než modlitba.
O režiséru Friedrichu Wilhelmovi Murnau(ovi) jsme již ve spojitosti s filmem Upír z Nosferatu několik slov prohodili a ačkoliv jsem se zpočátku neubránila pošklebkům nad kytarovým doprovodem k filmu (zavolejte Storeymu do británie, ať přijde udělat pořádný ambient!), nakonec jsem byla s větší různorodostí alternativního rocku nad očekávání spokojena, a to i napříč negativu, že jsem při svém chabém zraku ze své pozice nebyla schopna přečíst ani óbrovitánské titulky, jimiž byla nutně scéna němého filmu prokládána.
Pokoušeli jsme se sice hned v počátku usadit na poslední volná místa v přední řadě, která ovšem okupovala křehká dívčina kolem dvaceti let, skálopevně přesvědčená, že je naprosto správné, aby v sále, kde si každý sedá podle toho jak příjde "držela sedadla" ještě třem dalším lidem, kteří dosud ani nepřekročili práh místnosti - navzdory faktu, že ona, stejně jako my, vlastní jenom jeden lístek a taktéž pouze jednu pérdel k sezení.
"Že jsem se vůbec ptal, jestli je tady volno..." Litoval přítel poněkud potemněle své slušnosti, čímž dával najevo, že na neviditelné násilí teritoriální blokace by se mělo nejlépe reagovat násilím přímým a mnohem větším - a kdybych věděla, jak zlé to s mýma očima bude, asi bych se tam klidně posadila, ať si ta káča brblá co chce.
Jistě, ohledně reality mého zraku mne mohlo varovat už zjištění, že z osoby pojídající jablko v předsálí, kterou jsem ze vzdálenosti 3 metrů zařadila do kategorie "Číňani", se posléze vyklubala docela pohledná ženská alpského etnika, jen kapánek hubenější a s rovnými vlasy, nabarvenými do odstínů antracitu.
Ostatně, můj hlas zazněl také jako jeden z mála v hledišti odpovědí "yes" na otázku leadera grupy: "..have you seen this movie before...?" To abych pak hořce litovala proklikaných a přeskočených míst z Faustova mládí, jimiž jsem si zdárně doma u svého PC proklestila cestu k závěru. Právě v těchto scénách jsem se pochopitelně vůbec nechytala, alespoň že jsem tedy mohla "vypnout" a koncentrovat se na hudbu a scénu.

Každopádně: během Faustových magických operací jsem i já brejlila na plátno, seč se dalo, abych alespoň trošinku obšlehla, jak tu magii dělá konkurence. A nastojte, v průběhu scény, kdy Faust evokuje Mefistofela, jsem dostala jeden ze svých stoprocentně naprosto geniálních nápadů. Scéna totiž vypadá tak, že Faust kolem sebe nejdříve načrtne magický kruh, který se později rozzáří plameny, prozrazujícími svou bělostností přítomnost nějaké chemické substance. Posléze pozdvihne rozevřenou evokační knihu nad hlavu a drže ji stále otovřenou se otáčí a uklání do všech světových stran. To klanění bych pochopitelně vynechala, neb dle mé zkušenosti si to stejně žádná entita nezaslouží, avšak genialita mého zjištění spočívala v jednoduché myšlence: nechejme entity, ať si ty evokační postupy v knihách přečtou samy!
Co by se s tím měl člověk zbytečně namáhat, ne?
Samozřejmě že se jedná o postup němého filmu, kde není evokace pojímána jako dialog a tudíž ani patřičně otitulkována, nicméně proč nezužitkovat podstatu vlastní gramotnosti? Moji rodiče se mi za pomoci láskyplných pohlavků postarali o jakési elementární vzdělání, tudíž by mělo stačit, když si text jakékoliv evokace přečtu a entitám případně ukážu patřičnou kapitolu či stránku v knize. A klidně jim to nastavím i do všech světových stran...
Mno, nápad jsem zatím odložila do úschovny dalších, obdobně geniálních nápadů. Z několika posledních mohu pro zajímavost jmenovat třeba ten, dle něhož by verše na počátku třetí kapitoly Liber AL, jmenovitě "Vyberte si ostrov! Opevněte jej! Roztrušte kol válečné stroje!" (4-6) mohly být vykládány také tak, že veškerá zmiňovaná blokáda je projektována za jedním účelem: aby se ti zatracení Thelémiti nedostali ven - a ne naopak!
No, tak tento zvrat úhlu narativního postupu, napříč jisté originalitě, budu muset ještě nějakou tu chvilku nechat uležet...:-)))
Abych se vrátila k filmu, jak jsem jej tak sledovala bez důrazu na děj, o to více si užívajíc prožitku scénického umění, musela jsem ocenit zejména všechno, co se odehrávalo v módu, pro nějž mám pracovní název "Mefistofelův aethyr". Jedná se o mystickou zkušenost, kdy člověk na počátku evokuje nějakou bytost a tato pak kolem něj uspořádá svět dle vlastního způsobu nahlížení, rozprostře kolem něj jako plášť svůj "aethyr", kterým jej provádí a ukazuje mu vybrané detaily. Dobře známé schodiště k vlastním dveřím zesurrealizuje podivuhodná hra stínů, poletující kužel světla z rozkomíhané lucerny násobí prázdnotu místnosti a rozechvěje prostor neviditelnou hrozbou. Postavy procházejí svou alchymickou proměnou, jenž je obdobně jak u Tarotových karet znázorňována postojem. Některé se oddávají činnostem naprosto bizarním a já se nemohu zbavit podezření, že se Jodorowský inspiroval ve svém filmu "Holly Mountain" právě Murnauovým "Faustem", aby zachytil svět mystické proměny pomocí mimoverbální komunikace a hlavně dosáhl kombinace lidských prvků s onou specifickou "cizotou", typickou pro bytosti z jiných sfér.

Film končí záběry upalování několika aktérek, avšak všechno se vlastně završilo v dobrém, neboť zemřeli smířeni, v myšlenkách na lásku.
Die Liebe! Die Liebe! Die Liebe! - jak ostatně zpívají i Laibach.
Vedro nevětraného sálu a pach nemytých těl divákům přiblížily atmosféru hranice snad nejmarkantněji.

Když jsme se po promítání v davu tlačili ven, byli jsme upozorněni, že opodál stojí pro zájemce přichystán pultík s diskografií skupiny, čímž nám bylo pochopitelně nabídnuto, že si můžeme i nějaká ta CD zakoupit, budeme-li chtít.
Na půl huby jsem procedila, že sice děkujem, ale nemáme zájem, neboť si ty cédéčka stejně stáhneme zadarmo ze sítě. Na neštěstí můj naturalistický cynismus zaslechla nějaká akční slečna v davu přímo přede mnou a jala se pohoršeně otáčet, nenalézaje slov: "No to snad, no toto, no tohle..."
Pamětliva Schillerova výroku, že inteligent se diví potichu, jsem odmítla riskovat střet s cizí naivitou a pokrytectvím a zapadla do davu u pultíku s rozloženými booklety, ačkoliv vzhledem k mé horentní útratě za knihy v tomto měsíci bylo opět víceméně jasné, že se dneska žádné originálky konat nebudou.
Když jsem se vymanila ze sevření studentských těl, spatřila jsem svůj doprovod v čilé konverzaci s jedním z členů kapely, který skrz své šediny očividně uvítal možnost pokecat s někým, komu už taky bylo přes třicet. Poukázala jsem na tu úžasnou rychlost kontaktu a naoplátku mi bylo vmeteno do tváře: "Hahá, a kdo se po koncertu Young Gods objímal s Franzem Treichlerem přímo na pódiu?"
Což jsem tvrdě dementovala prohlášením, že nikoliv objímala, ale přátelsky a družně si třásla pravicí, neboť jsem se po letech poslechu jejich reprodukované hudby nemohla ubránit dojetí ze živého vystoupení.
A o to vlastně jde, nechat se obohatit ve svém tvůrčím rozmachu -- a vykašlat se na ty zástupy pitomců, které člověka normálně obklopují na každém kroku. :-)

ALIBISMUS PRAVDIVOSTI

Včera jsem opět po čase zkoukla výborného Leslieho Nielsena ve filmu "Utopenec na útěku" (vyšlo v květnu 2007 v Levných knihách) a zaujalo mne prohlášení na úvod filmu:
"Veškeré události v tomto filmu jsou pravdivé, neboť byly převzaty z jiných filmů."

Tento druh uvažování není magické obci zcela neznámý. Což tedy automaticky zahajovat knihy, přednášky a vše, co se magie týče větou:

"Veškerá použitá fakta jsou pravdivá - neboť byla převzata z jiných knih o magii..."(?)

HÁDANKA

Jaká oblast magie se nejvíce podobá charakteristice narcisismu?

(Odpověď v komentářích...)

Kompilovaná kulturní klišé

Obecně příjmané "pravdy"= masově aplikované názorové prefabrikáty, tradované a rozšířené v rámci určité skupiny lidí.

Tak třeba psychologie genderové odlišnosti. Kdybychom postupovali dle tradičně osvědčených trendů magie-
-čili počkat si, až "vědci" zveřejní nějaké poznatky či závěry a tyto potom překompilovat do magického podtextu - - určitě by se nám podařilo na základě genderových rozdílů vybudovat nějaká magická praktika...
A možná by se našel někdo, kdo by podle nich i cvičil.:-)
Vezměme si například proklamovanou rozhodovací odlišnost mužů a žen. Dle tohoto názoru se: muži rozhodují rychle, ale co se týče správnosti a pečlivosti úsudku na tom jsou hůře.
Ženy si vedou ve věci přesnosti a komplexnosti úsudku lépe, ale zase jim to údajně déle trvá, neboť trpí krajní nerozhodností.

Magické řešení by potom bylo jednoduché.
Z mého hlediska ženy:
1) Jakmile bych se ocitla v nějakém dilematu, šla bych se zeptat nejbližššího muže na jeho názor.
2) Získanou odpověď bych znegovala (rozhoduje se přece špatně!)
3) a výsledek bych realizovala
4) Podmínkou ovšem je, že by se onen muž nikdy nesměl dozvědět, že žena dělá pravý opak toho, než jí radí.

A z hlediska muže? Nemohu se sice zaručit za výsledek, ale domnívám se, že:
1) Stačí zadat úkol nejbližší ženě.
2) A čekat, a čekat a čekat...

Z toho je také možné vyvodit přístup z hlediska genderově založené odlišnosti - např. ke služebným duchům.
Tzn. žena/operatérka vždy musí udělat pravý opak, než jí daný génius radí.
Zatímco muž zadá úkol -- a čeká, a čeká, a čeká...
...a pokud se nedočkal, sedí tam ještě dodnes...

Tak takhle se to má s obecně šířenými pravdami.
A s logicky vyhlížejícími systémy, jejichž největší chyba spočívá v tom, že s jejich pomocí lze dokázat téměř cokoliv.
Tak hodně úspěchu!!!

EASTER THEMES

Jelikož se blíží čas velikonoční a magickou veřejnost v mém sousedství atakuje nejnovější móda v podobě on-line magických kurzů, zařadila jsem na blog výběr z korespondence s kolegou mágem&vtipálkem.


Z důvodu různých přesmyček a jinotajů nechávám v původním znění, tj. v angličtině se blížícímu jazyku...

EASY COURSES




> > > Are you going to participate in the magickal intercourse with the sharpest magickal minds in the galaxy (everybaby speaking english in the whole world, right?)?


take our extra:


EASY YOGA COURSES


Lets have fun with greatest magicians from the Imperium of Great Britain, which is still ruling over all the world. All the India gurus at your service, we trained the chocolate beasts as english speakers for your easy yoga studies!


Your brown slave will master you in the ancient art of yoga excersises and everybaby of them speaks english.... rrrrrright? For your easy and comfortable magickal delights.





Your,


Pjotr Karrolla





RE:


> > Excelent... nice offer...


...but my inner Master told me your true name.


You are Pjotr Carrott!!!!


(It sounds like The Tarot.)





RE:RE:


> Yes, we prefer also prac(k)tise with our carrotts. With your carrott you´re able to fertiliaze whole world or a paralell universe (Miki B. could tell you more).


As a soror without physical carrott you could use your inner carrott (we´re not so mysogynist fuckers as the queer_fucker Tegtmeier - please beware of his ice carrott!)





RE:RE:RE:


Carrott song (with hidden reason inside)




Ice mans are gone


It´s Easter time.


Out-and-in, out-and-in


best with carrott-practising!


One-two-three, one-two-three


fuck thru universum B!


With our perfect on-line drill


You will soon find your true will!!!

DEFINICE

Co jsou to "dějiny magie"?

Soubor klepů na vyšší, intelektuálnější úrovni...

MAGIE CHAOSU (ZNOVU)

Jakou značku vozu kupují chaosmágové-spareovci?

Kia Cee'd...

A co sebou vozí?

Nic... KIA musí zůstat prázdné...

Mr. CROWLEY

http://www.youtube.com/watch?v=Lwe8GcmMcck&mode=related&search=

POSEDLOST

"A neměli bysme k tomu radši zavolat kněze?" Zeptala se nejistě.
"Jasně že ne. Ti dnešní kněží už dávno nejsou to, co bývali."
Chlácholivým tónem odvětil muž.
"Tenhle chlápek je ten nejlepší exorcista, co dělá do posedlejch přístrojů. Věř mi - zavoláme mu a uvidí se."

Trhla hlavou směrem k telefonu: "Tak teda jo, když teda myslíš, tak mu zavolej."

Po chvilce hledání v seznamu seděli oba dva nalepení těsně u sluchátka a sbušícím srdcem naslouchali vyzvánění. Vzápětí to někdo na druhé straně konečně zdvihl a tak se muž k nelibosti své ženy mírně odtáhl a ujal se popisu problému.
Když domluvil, zavládlo v bytě ticho.
To čekání se zdálo být pro ženu úmorné a tak se nejprve pozdviženým obočím a potom i pomocí posunků pokoušela zjistit, co se děje.
"Co říká, co říká?" Syčela polohlasem, když ani tato zjevná gesta nezabrala. "Pomůže nám?"
"Počkej... ptá se, jestli nám doma teče voda."
"Si dělá srandu po telefonu, nebo co?" Jiskřila napětím. "To nám teď řekne, že naše nohy smrdí až k němu domů?!"
"Ale né, to myslí vážně. Prej že ti démoni nesnáší obyčejnou vodu. Jdi zkusit, jestli teče."
Vyrazila ke kuchyňské lince, natáhla ruku ke kohoutku, ale pak ji zas stáhla.
"A jaká, teplá nebo studená?" Otočila se s otázkou, kterou muž přetlumočil do telefonu.
"Prej studená, k vymítání se nejlíp hodí vobyčejná studená."
"Tak ta nám teče. Mám to zas zavřít?"
"Má to zas zavřít? Tak že prej to máš zas zavřít, říká von..."
Otočila modře označeným kohoutkem a otřela si studené kapky z dlaně do kalhot.

"...sůl? Jakou sůl?" Zaslechla, jak muž pokračuje v hovoru.
Už bez říkání došla ke kredenci a vytáhla z něj splasklý pytlík. Ten postavila na stůl, přímo před muže.
"Sůl prý na sebe váže démony, protože krystaly mají dokonale uspořádanou strukturu. Ta do sebe dokáže polapit většinu chaotických entit." Prozradil jí na oplátku zase on, polohlasně.
"Co? Ne, já tomu rozuměl, jen jsem to ještě říkal ženě... kolik že? Dvě kila nejmíň?" Natáhl se pro solničku, ale když spatřil zažloutlý vnitřek, zase ji odložil zpět. "Speciální velkozrnnou sůl? A ještě toho bude potřeba víc? Tak já si to radši napíšu."
Přistrčila mu úslužně k ruce bloček a tužku a potom i druhou, když se ukázalo, že ta první nejde rozepsat.

"Tak," pronesl hned poté, co položil sluchátko, "budu to všechno muset jít koupit do krámu. Ty počkáš tady."
"Já půjdu taky! Sama tady s tím krámem nebudu!" Bránila se. Marno platné.
Exorcista měl totiž ještě jeden velice specifický požadavek.
"Vytáhni všechny talíře, co máme, a musíš je mezitím umazat."
"A čím je mám jako ušpinit?"
"Já nevím, vezmi si z ledničky nějaký jídlo, prostě je mezitím zašpiň, než se vrátím."
Když uviděl její výraz, jak tam stála, podobná malému děcku, přitáhl si ji k sobě a pohladil po vlasech.
"Neboj se, všechno bude zas fajn. Jen musíme udělat, to co nám ten exorcista říká a dobře to dopadne."
Sebral ze stolu peníze, klíče -- a zapadly za ním dveře.

Okusujíc si nehet prostředníku zkoumala nitro lednice.
Hm, kečup a jahodový džem, to bude to pravé. A ještě vepřová paštika v plechovce a jakási neindetifikovatelná marmeláda, ve které už rašila plíseň. Hořčice.
Všechno se bude hodit. A když k tomu přistoupí dostatečně šetrně, možná i něco zbude.
Vyhýbala se byť jenom jedinému pohledu na výhružně mlčící stroj. Však my už ti zatneme tipec, ty kráme jeden.

Po nějaké chvíli, když už měla všechny talíře hotové, po celém povrchu pěkně napaplané mazlavými ingrediencemi, usoudila, že toho ještě dost zbývá a poněvadž jí to zrovna začalo jít od ruky, vzala si do práce příbory a pak ještě i skleničky.
Už byla skoro hotová, když se vrátil manžel a začal z tašky vybalovat všechny ty barevné lahvičky, dózičky a pytlíky, v obalech modrých, žlutých, růžových a cizokrajných nápisů či jmen, z jejichž názvů nešlo ani v nejmenším vytušit, k čemu se používají.
Pak oba čekali.

Exorcista dorazil necelou hodinku poté. Sebevědomě veplul do nitra kuchyně, odložil těžkou, koženou brašnou a jal se zkušeně obhlížet situaci. Pak zkontroloval nakoupené ingredience, vybral ty pravé a ostatní nechal ležet na kuchyňském stole.
Vyhrnul si rukávy a vymítání mohlo začít.

Nejprve nasypal do jednoho z otvorů sůl, potom připojil hadičky a káblíky a nakonec použil i další vybrané ingredience.
Nakukovali mu přes rameno, co a jak kam sype nebo lije a kolik tam toho dává.
Pak se k nim otočil a pokynul, že mají vyskládat špinavé talíře dovnitř. Rychle to provedli a ruce se jim přitom třásly vzrušením.

Po tomto úkonu se všem přítomným tajili dech. Čas zkoušky se již přiblížil a tajemno sevřelo jejich útroby. Za chvíli se uvidí, zda tohle podivné počínání bude mít nějaký výsledek.
Exorcista chvilku mačkal různá tlačítka a vzápětí se z útrob přístroje ozval tlumený zvuk. Ne žádné škytání, pískání, skučení démonů či ďábelský rachot, ale rovnoměrný hukot řádně pracujícího stroje, který nikoho nenechal na pochybách, že zlo bylo konečně zažehnáno a v dáli se blýská na lepší časy.
Zabralo to!

Se slzami v očích mu děkovali a bez smlouvání zaplatili požadovanou částku.

Jejich nová myčka na nádobí konečně začala fungovat!

BRITNEY SPEARS V KFC

"Co si myslíš o té Britney Spearsové?"

Zeptal se mě kolega okultista, když jsme spolu v polední pauze likvidovali obalovaný kuřata z káefcéčka.
Zahuhňala jsem něco neurčitého od kouřícího a křupavého stehýnka, do kterého jsem se právě zakousla a doufala, že to bude stačit. Nestačilo.

"Nó, ta bývalá královna teenage popu a Hollywoodská kabalistka, jak jí teď ruplo v bedně a ostříhala se dohola."

Odložila jsem dohola obranou kost stranou a mlsně se zahleděla na druhý kousek. Bude muset chvilku počkat. Zapřela jsem se dozadu do sedačky, odfoukla a pomalu pronesla.

"Člověče, já ti nějak nevím... Říkala jsem přece, že popu a kabale moc nerozumím. Tím pádem nemám naprostou šajnu, co obojí z toho obnáší!"

A zatímco lapal po dechu, podala jsem si tác s druhým, dozlatoučka vypečeným kouskem...

TROCHA ZENU NEZABIJE

GAY OKULTISMUS

Neofyt je starším gnostikem sexuálně zasvěcován a poté, co mu leží v náručí, dostane chuť klást rozverné otázky. Tak se svého zkušenějšího kolegy táže:
"Co myslíš, mohou mít démoni děti? Nad tímto problémem po celá staletí polemizují mágové, učenci a i mystici."
Na to kolega zasmušile dí: "No to vůbec netuším, protože nejsem žena a nemám s tím tedy patřičné zkušenosti. Ale AIDS mít můžou..."

DĚDICTVÍ PŘEDKŮ

Příslušníci průzkumného oddílu Ahneme sestupují do hloubi islandských jeskyní a najednou se z okolních stěn vynoří černá chapadla, všude je plno slizu a obklopí je houf poskakujících mutantů.
Jeden esesman se otočí ke druhému a praví:
"Já vám to hned říkal, Herr Unterscharführer, že C-Thulhu nebude to samé, jak Thule!"

Rituál M´KRAOS

Rituál M´KRAOS, známý též jako:
Menší komerční reklama na Austina Osmana Sparea


***

OD STARÉHO BOBA WILSONA

Abych předešla prudéristům, obviňujících nás z toho, že si děláme ze smrti RAWa šoufky (a nemyslete si, že takové mezi chaos mágy nenajdete!), vybrala jsem a přeložila několik zdařilých anekdot z pera tohoto velikána, které míním průběžně uveřejňovat.
Tato anekdota je pochopitelně zaměřena na americké čtenáře. Nicméně vložíme-li jméno některého z našich politiků, funkce zůstane zachována.

JAK ZAČÍNAT DEN S POZITIVNÍM POSTOJEM

Robert A. Wilson

1. Vytvořte na svém počítači novou složku.
2. Pojmenujte ji George W. Bush.
3. Pošlete ji do koše.
4. Vysypte koš.
5. Počítač se vás zeptá: Chcete skutečně odstranit "George W. Bush"?
6. Klidně vyberte "Ano" a odhodlaně zmáčkněte tlačítko myši.

VZPOMÍNÁME

Dne 11.1.2007 zemřel Robert Anton Wilson.

Řekli k tomu:

Catalessi: "To definitivně vyřešilo jeho problém se slovesem "je"*. Už není..."

Core: "RAW je mrtvý? To je syrové..."

Další info:

Homepage zde.

Jiné blogy zde.

* viz. E-prime, myšlenka nepoužívat tvary slovesa "to be".

TARTUFFE

Finančnímu mágovi se podaří uvěznit kauzálního démona.
Ten následně škemrá:
"Když mě pustíš, bohatě se ti odměním!"
Mág: "A co mi dáš?"
Démon: "Noo... dám ti všechna bohatství světa."
Mág: "OK... ale přidáš ještě deset tisíc navrch!"

BUT SERIOUSLY...

TO NENÍ VTIP!

Zde naleznete náhradní CyberTempli.

http://cybertempli.blogspot.com/

Ave satanas...

ŘÁDĚNÍ S ŘÁDY č. II, KORELACE

OTÁZKA:

Co se stalo v USA těsně poté, co satanisté zavedli IQ testy hned v přijímači?

ODPOVĚĎ:

Členská základna O.T.O. zaznamenala prudký přírůstek členstva...

TERTIUM NON DATUR?

"Na přelomu 19. a 20. století se ve Vídni odehrává temný a dramatický příběh mága první kategorie Eisenheima (Edward Norton), který se zamiluje do nesprávné ženy. Pricezna Sophie (Jessica Biel), jeho dávná láska, je totiž zaslíbena korunnímu princi. Mág však bere věci do svých rukou a spolu se svým asistentem (Brian Caspe) se pokusí princeznu získat zpět a neváhá k tomu použít magické nadání. Rozehrává tak netradiční love story, která může skončit buď smrtí hlavního hrdiny nebo shledáním dávných milenců, žádná jiná možnost neexistuje. "

Oficiální info distributora o filmu The Illusionist

A co na to Foucault?

"Ta psychiatrie je stále ještě velmi podceňovaný obor..."