Sunday, October 15, 2006

PIFPAF RITUÁL ALA BURROUGHS

Vyznávám běžně zásadu, že opravdu účinné rituály by se neměly vyzrazovat jen tak, do éteru. To je jeden z důvodu, proč svou magickou praxi neprozrazuji ledaskomu. Druhý důvod je, že věnovat náležitý čas sepisování, už mi nezbude čas na jiné cíle, které jsem si vytyčila.
Samozřejmě, můj vnitřní etikobarometr zná i výjimky a tady hlavní oblast tvoří zábavné techniky duševní hygieny, s nimiž se ráda podělím. Humor se musí sdílet.
S čím začít?

ÚVODEM

Každá doba, každá epocha i každá magická technika má svůj převládající styl myšlení. Sociologie o nich ví a nazývá je dominantní diskursy. Ale co magikové? Často si umění osvojují včetně kultury, která formovala tento typ myšlení. V dnešní postmoderní době je to málokdy naše vlastní prostředí a svým rámcem tak plně nevystihuje kulturu, která by pro nás byla přirozená- místní diskurs. Spousta šancí tak logicky zůstává nevyužita.

Neříkám, že je špatné inspirovat se historickým dílem potažmo prací někoho jiného, může se však stát, že zde zapadneme pod vliv, jako když bruslař vjede dírou pod krustu ledu- a začneme brát dané odvětví moc vážně, osobně. Naše vlastní důležitost potom záleží na obraně důležitosti dané nauky. Proto se také můžeme klidně setkat s thelémity nebo chaos-mágy, kteří jsou ve svých dogmatech papežštější než třeba zlatá bula sicilská - paradoxně k tomu, na co oba směry aspirují.

Snadná pomoc, znám jeden heretický rituál, který ani jako klasická práce nevypadá, pokaždé jsem se při něm dobře pobavila a otevřela prostor otázkám. Říkám mu:

METODA ALA W. BURROUGHS

- z důvodů: a) Burroughsovým životem výrazně prostupovaly střelné zbraně, b) je to i jakési varování před tím, že se vznešenost a nízkost nemusejí vždy vylučovat.

1) Budeme v zásadě potřebovat jen pár věcí: fixu, stačí černá, čtvrtku papíru, krabici (nejlépe od bot, s odnímatelným víkem) a kuličkovou pistolku.

2) K výběru "magické zbraně": pokud je někdo fajnšmekr a přemýšlí nad koupí airsofťácké ruční zbraně, je zásadní nevýhodou cena. Využít lze efektu, že kam člověk zamíří, tam se lze po chvíli praxe také strefit.
Stačí i kuličkovka ze stánku, které jsou k dostání od 70,- do 200,- Kč. Nevýhodou je, že střílí jaksi za roh a moc toho opravdu nevydrží a za čas se rozsype. Ono to střílení také nemusí přetrvat na celý život, tak žádná škoda!

3) Pokud chceme zbraň iniciovat, můžeme lepit nálepky na pažbu nebo popsat lihovou fixou, s ohledem na to, jak dlouho nám asi onen bazmek vydrží.

4) Na čtvrtku papíru nakreslíme minimálně 3 typické symboly, kterými se zvolená nauka vyznačuje.
Např. když jsem navrhovala tričko s motivem Aleistera Crowleyho, byl to obrázek Mistra, jak kouří z dýmky hašiš, přes obrázek se táhl jeho falický podpis a za ním vystupovala stránka rukopisu z Liber AL.
Avšak budeme-li kreslit, je třeba si počínat jednoduše.
To zase když jsme stříleli do Fráternitas Saturni, jeden nadaný karikaturista zpodobnil Groscheho v dlouhé róbě, přes rameno mu pokukoval Gotosek/vampýrek, Hlava Řádu držel v ruce typickou saturnskou hůl, podobající se zpola vysunuté pumpičce na kolo a na čele měl čelenku se saturnským motivem. Nad ním se vznášel netopýr.
Všechny tyto "důležité zóny" je potřeba zakroužkovat a přiřadit k nim patřičné bodové ohodnocení, třeba od 5-ti do 20-ti bodů. Velikost zóny vymezte podle důležitosti.
Pokud vážně neumíte moc kreslit, tak zkrátka něco ofoťte nebo vytiskněte a silným centropenem dotvořte do požadovaného efektu až na závěr. Neškodí trochu trénovat na fotografiích v novinách, dokreslovat vousy, bradky, účesy, brýle - jen si vzpomeňte na základní školu!

5) Z krabice od bot sejmeme víko, okraj potřeme lepidlem a kresbu nalepíme místo víka. Je dobré někde na boku vyříznout otvor, kterým půjdou vytřepávat kuličky. Je to úspora paliva, dokud bude na co střílet a hlavní motiv nebude na cucky.

6) Krabici někam opřeme, nejlépe na židli, doporučuji pozvat společně zainteresované přátele, protože vzájemné soupeření zábavu jenom oživí.
V každém případě si dosažené body zapisujte na papírek.

7) Pistolka zárožačka má jistou výhodu intuitivního ovládání. Lze použít i jako psychoanalýzu - do kterého z motivů se člověk trefuje nejčastěji? Je tento motiv umístěn náhodně, nebo se dá vyvodit nějaká spojitost?

8) Proces je nastartován. Nejprve bude pracovat dekonstruktivně, tedy dojde k degradaci na smyslové vnímání dané nauky, namísto původního metafyzického chápání. Avšak jedině pomocí uvědomění si vlastních smyslů lze dosáhnout gnóze, jako syntézy zjeveného poznatku s vlastní zkušeností.

Jak říká postmoderna, jde o užitečné modely, které pořádají naši zkušenost. Užijme si tedy mezi tou prací trochu zábavy!
Tuto metodu jsem zvolila podle svých vlastních zálib, i libůstek mých přátel. Méně ritualizovaně, přesto v zásadě funkčně, mohou působit i jiné sporty, např. kuželky - to už dle individuálních libůstek.

4 comments:

Anonymous said...

Hezkej rituál,
kdo vyhrál když jste stříleli na Fraternitas?
:-)
Merlin

Catalessia said...

Hmmm... matně si vpomínám, že o pár bodíků jsem vedla já, když jsme dospěli ke spodnímu okraji papíru sbodováním. Nicméně počítání není vždy úplně transparentní. Vyzkoušená pravidla mám taková, že každý vystřílí jednu salvu, tak 3 rány, pak vezme svou barvu fixy a tyto tři případné díry odškrtne. Jinak se v tom nikdo nevyzná.
Problém je, když se odchlípne část papíru, třeba velký jak nehet a tím pak dovnitř šupne kulička, aniž by zanechala důkaz. To se pak řeší podle zvuku, jestli se to uzná nebo ne.:-)

Olii said...

Hezoučká technika... ikdyby se u ní nikdo nesmál, tak by byla furt hezká... osobně bych si u toho dával hodně bacha na to, abych střílel na fotky jen těch, které jsem nikdy (nebo kritizoval jen málo) nekritizoval a kterých si vážím... (takže kdyby někdo měl fotku Marika, Hinea a Sherwina, tak mi jí prosím vás pošlete na fool.olii(zavináč)gmail.com)...
Asi by bylo dobré se i kontrolovat, jestli si na to střílení nevybíráme spíše fotky magiků, kterými naopak pohrdáme... pak bych řekl, že by to bylo spíše kontraproduktivní...

Cat, fakt jsi mě touhle technikou potěšila... pro mnohé z nás to je velmi užitečná věc... Kdyby po mě někdo chtěl časem fotku, budu vědět k čemu jí chce...

btw:když jsem docházel na ZŠ, tak se ty levný pistolky vylepšovaly tím, že se jim podkládala pružina v hlavni papírem... mělo to pak větší sílu a životnost se rapidně zkrátila... ...

Catalessia said...

Nojo, já zatím střílela např. do Crowleyho a do FS, čili do svých idolů mládí, které mám pořád ráda. Stejně to dělám dosud, ve všech směrech, včetně vtipů (postižení občas nechápou, fňuk:-). S ostatníma neztrácím čas.

Ad. pistolky - ono nezůstalo jen při tom rituálu, practice, practice... životnost mají opravdu malou, radši bych do toho moc nevrtala - tedy JÁ bych moc nevrtala.

Ad. "ti, co máme rádi" a "ti, které rádi nemáme"- právě proto je to Burroughsův rituál, aby člověk přemýšlel, vnímal nuance a řešil problémy tak a tam, kde jsou... nebo občas v reálu omylem sejme i "ty, co máme rádi":-).

Ďík za komentář.