ANEB LECHTIVÁ HUMORESKA O TOM, JAK DOBRO A LÁSKA ZVÍTĚZÍ, ALE PRACHY SE ŠIKNOU VŽDYCKY
Pěkná mladičká sedmnáctiletá čarodějka si sežene pár knížek, zařídí si oltář, nějaké to nádobíčko a začne, jak už to u některých takovýchto dívek bývá, se svým prvním a imaginativně velmi jednoduchým čarováním. Z astrální dimenze jí při tom pozorují dvě entity, Černý a Bílý:
Černý to nevydrží a začne se svému kolegovi chlubit:
"Vsaď se, že ji dostanu! Její panenství bude moje, její krev bude oslavou a dalším triumfem temného univerza!"
Bílý se naň pohoršeně obrátí:
"Jaké nemorální! To nedovolím! Zapůsobím, seč bude v mých silách, aby ti nepodlehla!"
"Pcha! Vždyť vy jen kecáte a mluvíte, zatímco my dostáváme ke své práci od šéfa materiální prostředky, abychom duše zlákali chtíčem a mamonem! Sleduj muže činu!" Zakřičí Černý a jakmile dívka dokončí vyvolávání, vrhne se jí rychle zjevit.
"Fajn."Praví dívka. "Co seš zač?"
"Já jsem Černá entita. Můžu ti splnit nejskrytější přání. Ale mám jednu podmínku. Chci, aby ses mi plně oddala."
"Jo, o tom jsem četla. Tak teda jó." Souhlasí děvče znuděně. Ďáblovi se zaleskne v očích.
"Cele? Úplně? Tak to znamená, že mi dáš taky své panenství!"
"Cože? To v těch knížkách nebylo! Tak to zas ne, já jsem pana a nemůžu hned tak s někým spát! Bydlím s rodiči a jsem slušná holka." Protestuje dívka. Černý se naštve a říká jí:
"Tak když nic nebude, tak si klidně běž za tím prudérním Bílým, ten je na takový blbý panny, jako jsi ty, dělanej." Odplivne si a zmizí.
Dívka se zamyslí a ve své hlavě se rozhodne přehodit na bílou magii. Proč ne, že?
Zjeví se Bílý a táže se:
"Co po mně žádáš, děvo?"
Dívka se zamyslí, protože tak daleko v předchozím rozhovoru ještě nedospěla, ale protože je jí 17 a je pana, povídá vzápětí bez většího přemýšlení:
"Chtěla bych si zašukat! Strašně ráda bych s někým spala, ale zrovna nemám kluka. Rozumíš?"
Bílý vyprskne uraženě:
"Tak proč jsi nezůstala u Černého, když jsi taková kráva nadržená? Pleteš si služebníka Svrchovaného Dobra s nějakým kuplířem?"
A zmizí.
Dívka povzdechne, vyvolává dnes už potřetí, a to je teda fuška a votrava, takže když se objeví Černý, hlásí mu hned zkraje:
"Tak jo. Budeš mít mé panenství. Ale bude to podle mýho, protože já jsem panna a potřebuju se nějak uvolnit."
Ďáblík je celý natěšený, okamžitě souhlasí a ptá se, co že by ji nejlépe uvolnilo a co má ráda.
"Tak třeba, co kdyby jsi mě vzal na rande a nakupovat? To dělám ráda, při tom bych se mohla i uvolnit!"
Černý si to sice představoval jinak, vyrazí ale s dívkou do Shopping Centra, koupí jí zlatý řetízek, drahou bonboniéru, pak několik kabel s oblečením, boty, doplňky, drahý mobil a spoustu dalšího, nosí jí to, trpí a těší se na svou odměnu. Na závěr už je tak utahaný, že jí koupí i červeného sporťáka, aby mohl kam složit věci.
Jdou spolu na večeři a Ďábel už je tak zaujat vyhlídkou, že se zatím velmi neefektivní postup začíná vracet do obligátních kolejí, tak jí po cestě ještě nechá zřídit bankovní účet se slušnou sumičkou.
Po večeři mu dívka povídá:
"Já nevím jak ty, ale mě to všechno úplně zmohlo. Tak to na mě po večeři padlo, že se na to dnes necítím. Víš, moc bych si to neužila, co takhle kdybychom se viděli zítra večer?"
Černý chtě nechtě souhlasí a vyprovodí dívku, která si odfrčí novým sporťákem sama k domovu.
Následující den na ni čeká na místě, kde se rozloučili. Dívka dlouho nejede. Volá jí na nový mobil, napřed ho má vypnutý a asi za tři čtvrtě hodiny mu volá sama, že už je na cestě.
Z auta spolu s ní vystoupí Bílý.
Černý zmateně zírá, zatímco ti dva k němu dojdou a dívka hlásí:
"Ahoj. Něco ti musím říct, my dva se musíme rozejít, protože teď chodíme spolu s Bílým a taky jsme spolu už spali. Takže už nejsem pana. Já jsem do něj tak zamilovaná!"
"Ale počkej, ty jsi nedodržela naši dohodu! Všechno vrátíš!"
"Jakpak by ne!" Zlobí se děvče. "Dala jsem ti své panenství, ne? Dokud jsem byla pana, tak jsem chodila s tebou. Teď už pana nejsem, takže chodím s Bílým!"
"A proč právě s ním? Proč zrovna s ním?" Ptá se Černý zoufale.
"No, říkal jsi přece, že je na panny jak dělanej, ne? A měl jsi pravdu, byl takový něžný, jemný..."
"A co ty, pokrytče? Jak jsi to vůbec mohl udělat?" Obrátí se Černý na kolegu.
"No, říkal jsem přece, že ti všemi prostředky zabráním, abys jí dostal, že? Přece bych ji nenechal peklu? Víš přece, že Láska vítězí? Proč máme ty jemný tvářičky, cos myslel? Jo, a běda, jak sáhneš na ten účet nebo na auto, protože to odteď patří bílé straně!"
Otočili se a odcházeli, zoufalý Černý ještě spatřil, jak Bílý strká dívce svou ruku do zadní kapsy džín, na zadek.
"ANTI-DUCHOVNÍ" PONAUČENÍ NA ZÁVĚR: NEDĚLTE NA ČERNOU A BÍLOU MAGII, PROTOŽE TO V PRAXI FUNGUJE POUZE ZA UMĚLE VYMEZENÝCH PODMÍNEK. NĚKTEŘÍ MÁGOVÉ POKRYTECKY CHTĚJÍ OD ČERNÉ ZISK, ZATÍMCO KOKETUJÍ S BÍLOU. JEDNO JESTLI ČERNÁ NEBO BÍLÁ, V DANÉM KONCEPTU JEDNA Z NICH ZÁKONITĚ PROHRÁVÁ... NE-LI OBĚ.
PROTO RADĚJI VYHRÁVEJME.
Posts
