SATURNSKÉ KAMEŇÁKY

Tak jsem nedávno hledala na žádost svého vydavatele popis k pseudonymu, kterým jsem podepsala jednu z mých povídek, jenž vyjde v příštím čísle časopisu DNO, a při této činnosti, jak už to bývá, se mi podařilo vysmýčit léta nepoužívané prostory a soubory na mém komplu.
Text povídání o autorce, kde jsem se mimochodem šalamounsky přidržela svých zásad a moc jsem tam toho na sebe neprozradila, se nakonec našel pro všechny potřeby uložen přímo na ploše, zato v archivech, které jsem prošmejdila, mou pozornost neomylně přitáhl soubor s nápisem "Saturnské kameňáky".

Ačkoliv předpokládám, že se níže uvedeným vtipům zplna plic zasměje snad jenom malá hrstka lidí, které já říkám "klucííí saturnskýýý", přesto jsem se rozhodla zprostředkovat některé tyto balvánky čtenářům povahy nesaturnské, protože i taková polévka z kamení je přece jenom z gruntu polévka, není liž pravda:-)?

Gaia povídá synovi: "Kroníku, nepřekážej, tady máš srp a běž si hrát k tatínkovi do pracovny!"

"Saturnská gnóze" a Aleister Crowley sedí spolu ve vězeňské cele bez oken, bez dveří a bez jakéhokoliv spojení s vnějškem.
"Běda, jsme prozrazeni..." Špitne saturnský egregor.

Převzatý vtip - saturnské býlí

"A z čeho že jste to uvařila manželovi ten čaj, paní?" Ptá se doktor na JIP-ce.
"No, dala jsem tam durman a blín." Odvětí žena.
"Aha, tak příště uvařte ten čaj z něčeho méně jedovatého, trvalo nám skoro 3 hodiny, než jsme ho z toho dostali."
Žena se vyděsí: "Nechcete snad, pane doktore, naznačit, že se z toho dostane!?"