Sunday, December 31, 2006

TŘI PÉ

A "RETRO" K NOVÉMU ROKU:

Okultisti za komančů, to panečku byli kabrňáci!

Kromě všelijakých umění okultních, neúnavně nacvičovali techniku 3Pé:

POZORNOST,

POSLUŠNOST,

A

RUŠTINU!

Wednesday, December 27, 2006

PSYCHOLOGICKÉ MODELY: ROZBÍJENÍ ILUZÍ

Když chci zjistit, nakolik se člověk, se kterým hovořím, orientuje v realitě, ať už jde o mága nebo ne-mága, nahodím nějaký obecně známý dramatický vzorec.
Nedávno jsem měla příležitost hovořit např. na téma "Přelet nad kukaččím hnízdem" od K. Kesseyho. Interpretace mého spoludiskutéra byla následovná:

D(iskutující):"Randall tam do toho blázince přišel a zjistil, že ten režim dělá z lidí blbce. Oni tam byli zavření dobrovolně! A za všechno mohla ta kráva hlavní sestra, která tam všechny dirigovala."

JÁ: "Hm, pokud se pamatuji, Randall tam dobrovolně nebyl, ale na příkaz soudu!"

D: "Ale ti ostatní tam byli dobrovolně a mohli kdykoliv odejít! Ale byli z toho tak zblblí, že tam radši zůstávali..."

JÁ:"Ano, je tam jistá korelace, ale většina z nich sama uznávala, že ten ústav potřebují. Dále, hlavní problém konfliktu spočíval v tom, že Randall se rozhodl s vrchní sestrou bojovat, ačkoliv neměl takovou převahu, jako ona. Pustil se do boje, který nemohl vyhrát. Čímž nepopírám, že její metody byly občas dost fašistické..."

D:"Randall se dokázal radovat ze života a chtěl, aby z toho měli něco i ti druzí."

JÁ: "A když je unesl na loď, tak zjistil, že jim ten režim vyhovoval a že vlastně nic jiného ani nechtějí, než se vrátit zpět. že to tam nejsou schopni zvládnout."

D:"Neuměli se radovat ze života. Ale to, že ta sestra přesvědčila doktora, aby ho operoval, značí, že tam v tom ústavu bylo něco v nepořádku. Podřízený přece není kompetentní o těchto věcech rozhodovat!"

JÁ: "Práce v různých institucích mne naučila, že nadřízení nechtějí zodpovědnost, kterou s oblibou přenechávají podřízeným. Prostě nechtějí problémy a doufají, že to ti pod nimi nějak vyřeší. Což byl i tento případ. Co si o tom asi myslela sestra Ratchedová?"

FIKTIVNÍ ROZHOVOR SE SESTROU RATCHEDOVOU:
"Víte, co dalo fušku zvládnou takovýho vola? Člověk dělá jen svou práci, a to sakra dobře, udržuje tam pořádek, a on si přijde a začne tam podkopávat roky úsilí, znevažovat mou autoritu a celý systém! Já na něj vedení ústavu upozorňovala, ale dokud se nestal pořádný průser, nikdo mě nevěřil. Musela jsem ty jeho podrazy snášet až do doby, kdy udělal skutečnou botu.
Sbalil pacienty a donutil je k výletu na lodi, zamknul personál a celý ústav obrátil vzrůru nohama. Pak už jim nezbylo nic jiného, než to nějak řešit, ale dokud jsem trpěla jenom já, tak se mě nevěřilo a nikdo s tím nechtěl nic dělat... Aspoň mě budou příště líp poslouchat."


Sestra Ratchedová, bez ohledu na své puritánství, panovačnost a upjatost třímala ve svých rukách moc, kterou se nebála použít. Pokud se jí někdo postavil do cesty, tak ho jako dobrý stratég nemilosrdně zlikvidovala, nejtvrdšími možnými prostředky, které se jí nabízely. To z ní dělá jednu z nejlepších vedlejších postav dramatu, jaké znám. Kdežto Randall své činy nedomýšlel, sehrál tedy roli dobrosrdečného hlupáka, sympatického floutka a "hrdiny okamžiku", který si zahrává s něčím, co nemůže zvládnout. Riskoval v konfliktech, které sám vyvolával a toto riziko vůbec nebylo nutné. Nevěřil, že by se mu mohlo něco stát a doplatil na to. Situaci zjevně docela dost podcenil.
Také mi Randall byl kdysi sympatický, tak kolem dvaceti let a ztotožňovala jsem se s ním, jako s bojovníkem proti útlaku. Později jsem pochopila, že pokud chce člověk bojovat, tak tím způsobem, aby vyhrál a zvažovat riziko, které podstupuje.

Pokud je Vašemu spoludiskutujícímu více než padesát, zřejmě jej nepřesvědčíte, neboť se jedná o nenapravitelného idealistu, kteří se vyskytují v každé generaci. Mám pocit, že v generaci "intelektuálů", kteří zažili diktaturu minulého režimu, se vyskytují dost markantně.

D: "Jediný, kdo tam z toho měl nějaký prospěch, byl Náčelník."

JÁ:"Ano, konečně se shodneme, Náčelník když uviděl, co se s Randallem stalo, udělal tu nejrozumnější věc, co mohl, dal se do kupy a vypadnul odtud."

Což je nakonec nádherná shoda názorů, kterou může mágyně ve štědrovečerním rozhovoru se svým otcem dosáhnout. :-)

SEX A MLADÁ ČARODĚJKA


ANEB LECHTIVÁ HUMORESKA O TOM, JAK DOBRO A LÁSKA ZVÍTĚZÍ, ALE PRACHY SE ŠIKNOU VŽDYCKY

Pěkná mladičká sedmnáctiletá čarodějka si sežene pár knížek, zařídí si oltář, nějaké to nádobíčko a začne, jak už to u některých takovýchto dívek bývá, se svým prvním a imaginativně velmi jednoduchým čarováním. Z astrální dimenze jí při tom pozorují dvě entity, Černý a Bílý:
Černý to nevydrží a začne se svému kolegovi chlubit:
"Vsaď se, že ji dostanu! Její panenství bude moje, její krev bude oslavou a dalším triumfem temného univerza!"
Bílý se naň pohoršeně obrátí:
"Jaké nemorální! To nedovolím! Zapůsobím, seč bude v mých silách, aby ti nepodlehla!"
"Pcha! Vždyť vy jen kecáte a mluvíte, zatímco my dostáváme ke své práci od šéfa materiální prostředky, abychom duše zlákali chtíčem a mamonem! Sleduj muže činu!" Zakřičí Černý a jakmile dívka dokončí vyvolávání, vrhne se jí rychle zjevit.
"Fajn."Praví dívka. "Co seš zač?"
"Já jsem Černá entita. Můžu ti splnit nejskrytější přání. Ale mám jednu podmínku. Chci, aby ses mi plně oddala."
"Jo, o tom jsem četla. Tak teda jó." Souhlasí děvče znuděně. Ďáblovi se zaleskne v očích.
"Cele? Úplně? Tak to znamená, že mi dáš taky své panenství!"
"Cože? To v těch knížkách nebylo! Tak to zas ne, já jsem pana a nemůžu hned tak s někým spát! Bydlím s rodiči a jsem slušná holka." Protestuje dívka. Černý se naštve a říká jí:
"Tak když nic nebude, tak si klidně běž za tím prudérním Bílým, ten je na takový blbý panny, jako jsi ty, dělanej." Odplivne si a zmizí.
Dívka se zamyslí a ve své hlavě se rozhodne přehodit na bílou magii. Proč ne, že?
Zjeví se Bílý a táže se:
"Co po mně žádáš, děvo?"
Dívka se zamyslí, protože tak daleko v předchozím rozhovoru ještě nedospěla, ale protože je jí 17 a je pana, povídá vzápětí bez většího přemýšlení:
"Chtěla bych si zašukat! Strašně ráda bych s někým spala, ale zrovna nemám kluka. Rozumíš?"
Bílý vyprskne uraženě:
"Tak proč jsi nezůstala u Černého, když jsi taková kráva nadržená? Pleteš si služebníka Svrchovaného Dobra s nějakým kuplířem?"
A zmizí.
Dívka povzdechne, vyvolává dnes už potřetí, a to je teda fuška a votrava, takže když se objeví Černý, hlásí mu hned zkraje:
"Tak jo. Budeš mít mé panenství. Ale bude to podle mýho, protože já jsem panna a potřebuju se nějak uvolnit."
Ďáblík je celý natěšený, okamžitě souhlasí a ptá se, co že by ji nejlépe uvolnilo a co má ráda.
"Tak třeba, co kdyby jsi mě vzal na rande a nakupovat? To dělám ráda, při tom bych se mohla i uvolnit!"
Černý si to sice představoval jinak, vyrazí ale s dívkou do Shopping Centra, koupí jí zlatý řetízek, drahou bonboniéru, pak několik kabel s oblečením, boty, doplňky, drahý mobil a spoustu dalšího, nosí jí to, trpí a těší se na svou odměnu. Na závěr už je tak utahaný, že jí koupí i červeného sporťáka, aby mohl kam složit věci.
Jdou spolu na večeři a Ďábel už je tak zaujat vyhlídkou, že se zatím velmi neefektivní postup začíná vracet do obligátních kolejí, tak jí po cestě ještě nechá zřídit bankovní účet se slušnou sumičkou.
Po večeři mu dívka povídá:
"Já nevím jak ty, ale mě to všechno úplně zmohlo. Tak to na mě po večeři padlo, že se na to dnes necítím. Víš, moc bych si to neužila, co takhle kdybychom se viděli zítra večer?"
Černý chtě nechtě souhlasí a vyprovodí dívku, která si odfrčí novým sporťákem sama k domovu.

Následující den na ni čeká na místě, kde se rozloučili. Dívka dlouho nejede. Volá jí na nový mobil, napřed ho má vypnutý a asi za tři čtvrtě hodiny mu volá sama, že už je na cestě.

Z auta spolu s ní vystoupí Bílý.
Černý zmateně zírá, zatímco ti dva k němu dojdou a dívka hlásí:
"Ahoj. Něco ti musím říct, my dva se musíme rozejít, protože teď chodíme spolu s Bílým a taky jsme spolu už spali. Takže už nejsem pana. Já jsem do něj tak zamilovaná!"
"Ale počkej, ty jsi nedodržela naši dohodu! Všechno vrátíš!"
"Jakpak by ne!" Zlobí se děvče. "Dala jsem ti své panenství, ne? Dokud jsem byla pana, tak jsem chodila s tebou. Teď už pana nejsem, takže chodím s Bílým!"
"A proč právě s ním? Proč zrovna s ním?" Ptá se Černý zoufale.
"No, říkal jsi přece, že je na panny jak dělanej, ne? A měl jsi pravdu, byl takový něžný, jemný..."
"A co ty, pokrytče? Jak jsi to vůbec mohl udělat?" Obrátí se Černý na kolegu.
"No, říkal jsem přece, že ti všemi prostředky zabráním, abys jí dostal, že? Přece bych ji nenechal peklu? Víš přece, že Láska vítězí? Proč máme ty jemný tvářičky, cos myslel? Jo, a běda, jak sáhneš na ten účet nebo na auto, protože to odteď patří bílé straně!"
Otočili se a odcházeli, zoufalý Černý ještě spatřil, jak Bílý strká dívce svou ruku do zadní kapsy džín, na zadek.

"ANTI-DUCHOVNÍ" PONAUČENÍ NA ZÁVĚR: NEDĚLTE NA ČERNOU A BÍLOU MAGII, PROTOŽE TO V PRAXI FUNGUJE POUZE ZA UMĚLE VYMEZENÝCH PODMÍNEK. NĚKTEŘÍ MÁGOVÉ POKRYTECKY CHTĚJÍ OD ČERNÉ ZISK, ZATÍMCO KOKETUJÍ S BÍLOU. JEDNO JESTLI ČERNÁ NEBO BÍLÁ, V DANÉM KONCEPTU JEDNA Z NICH ZÁKONITĚ PROHRÁVÁ... NE-LI OBĚ.
PROTO RADĚJI VYHRÁVEJME.

Wednesday, December 20, 2006

ŘÁDĚNÍ S ŘÁDY

Ztroskotá anglický okultista na pustém ostrově a když jej po 5-ti letech výprava najde, zjistí, že na tomto neobydleném ostrově postavil tři domy. Tak se ho ptají:
"K čemu hned tři domy? Nestačil by jeden?"
"No, jeden dům je ten, ve kterém bydlím. V druhém sídlí okultní řád jehož jsem členem. A v tom třetí sídlí řád, kterého nejsem členem..."

Saturday, December 09, 2006

OUROBOROS



"Nedokončené úlohy se pamatují snáze, než dokončené.
"
B. Zeigarniková, sociální psycholožka

Wednesday, December 06, 2006

CO NÁM TEN (MIKULÁŠ) ČERT PŘINESL

Uff - na oslavu závěru dnešního dne mi připadalo nejvhodnější vyhodit hrst konfet do vzduchu a zatroubit na dětskou trumpetku. Tadá, tadá! Zdá se mi to, nebo mi dnes poštou chodí samé bláznivé maily? Nebo mnou oslovení lidé pro všechny případy nekomunikují vůbec... Zkrátka, blíží se saturnálie...

Když jsem mrkla na rituál.cz, k nemalé nepotěše jsem zjistila, že můj článek o komerční magii byl sice uveřejněn, vypuštěn jak plnokrevník ze startovacího boxu, ovšem bez druhé korektury, kterou jsem zaslala následovně.
Ve snaze apelovat na své letité přátelství s adminem jsem nakonec z chudáka vymáčkla, že je teď furt pryč nebo v práci a doma jen na skok. Plna pochopení jsem překlikla na rituál a zádumčivě rozostřeným viděním zašilhala na pranostiku, hlásající jakousi banalitu o tom, že když je cosi v určitý čas zelené, bude něco jiného někdy jindy... no...zkrátka jiné...
Takové píč****y dokážu vymyslet taky!

Takže, pranostika blogu "Magický stupeň 36 stupňů Celsia" pro nadcházející saturnálie:

KONEC ROKU VE SHONU ZNAČÍ, ŽE ZAČÁTEK TOHO PŘÍŠTÍHO UŽ LEPŠÍ NEBUDE!

To Vám přejí Jack Nicholson a Catalessi.

ENOCHIÁNSKÉ RADOVÁNKY

Debatují dva thelémité nad Crowleyho The Vision and the Voice a ujasňují si jednotlivé Aethyry:

Dotaz: "Hele, jak to tam má Crowley psáno, POPem adepta provází Isis, nebo Horus?"
Odpověď: "Co blázníš? Popem adepta provází Madonna a U2!"

POKRAČOVÁNÍ PRO ENOCHIÁNSKÉ ODBORNÍKY

Dotaz: "Musíme tedy poslouchat hudbu Madonny a U2?"
Odpověď: "Pouze v tom případě, chcete-li současně absolvovat i ZAX!"

Tuesday, December 05, 2006

HUMANITY DEATHUNITY

Všimli jste si, že ideje "života" a evoluce bývají obvykle založeny na přísné hierarchii, kdežto kulty smrti výhradně na jednotě?

A SPECIÁLNÍ BONUS PRO MILOVNÍKY VAMPÝRŮ II
Je to poměrně velké a strašně to kouše.
Co je to?
Vlněná deka.